Přihlašujeme se závazně k účasti na Bálintovský jarní víkend pro VPS
Jména a příjmení...........................................................................................................................
Adresa: ......................................................………………e-mail:...............................................
Budeme mít sebou také dítě (jméno a dat.naroz.):……….…………………........................
a svého pečovatele (jméno, příjmení, adresa, dat. narození ):...............................................
Poznámky: (uveďte - pokud máte zájem o pokoj s vlastní sociálkou )
PROGRAM
P á t e k:
17.30-18.30 Příjezd, registrace
19.00-19.30 Večeře
20.00-21.30 Zahájení, úvodní informace,
společná modlitba
S o b o t a:
08.00-08.30 Snídaně
08.30-10.00 Bálintovská skupina I.
10.00-10.30 přestávka
10.30-12.00 Bálintovská skupina II.
12.00-13.00 Oběd
13.00-15.30 Odpolední volno – výlet – dle počasí
15.30-16.00 Kafe
16.00-17.00 Mše sv. v Kostele Povýšení Svatého Kříže na Kalvárii
17.00-17.30 Kafe
17.30-19.00 Bálintovská skupina III.
19.00-19.30 Večeře
19.30 - Společný večer
„Mé nejistoty v roli VPS“ a další témata
N e d ě l e :
08.00-08.30 Snídaně
08.30-10.00 Bálintovská skupina IV.
10.00-10.30 Přestávka
10.30-12.00 Reflexe, ukončení a společné rozloučení
12.00-13.00 Oběd
Případné změny v programu podle aktuálního počasí a nálady. Bálintovská skupina
Autorem myšlenky skupinového řešení problémů je anglický psychoanalytik maďarského původu Michal Bálint (1896-1970). Po něm se tyto techniky všeobecně nazývají bálintovské.
Bálintovská skupina je metoda, při které se problémy řeší skupinovou diskuzí. Původně se tato technika využívala v lékařské a později i v psychologické praxi. Pro vedení těchto skupin v klasické podobě je zapotřebí absolvování náročného výcviku. Výhodou této techniky je, že má předem stanovená pravidla. Umožňuje to snáze se držet stanoveného tématu a postupovat v určitých krocích, které jsou časově omezeny a tím pomáhat držet i celkový časový limit diskuse. Přesto je zapotřebí počítat asi se 60 - 90 minutami pro řešení jednoho případu.
Výběr obtíží, které je vhodné řešit touto technikou je vymezen asi tímto způsobem: měli bychom se vyhýbat problémům, které nejsou v naší moci ovlivnit nebo řešit, to znamená otázky příliš obecného charakteru, ve kterých se dostaneme do patové situace (nemůžeme měnit legislativu, navyšovat finanční prostředky na nějakou aktivitu).
Technika je určena především k pokusu o řešení vztahových záležitostí, kdy jsme si např.nejistí v některé výchovné situaci s konkrétním žákem.
Průběh diskuze :
- vedoucí skupiny vyzve účastníky, aby nastolili problémy, které by chtěli řešit
- pomocí hlasování je vybrán ten případ, na kterém skupina participuje
- ten, kdo případ předkládá, přednese ho tak, jak si ho pamatuje, nejde pouze o objektivní informace, ale subjektivní
obraz případu v mysli pedagoga (časový limit pro expozici je 10 minut)
- v další fázi se účastníci ptají na další okolnosti, které mohou situaci případu nějak osvětlit (10 minut)
- fáze fantazie a volných asociací: ostatní členové skupiny prezentují své představy o tom, co s celým
případem souvisí, jaké asociace v nich případ vyvolává ; v této fázi je třeba skupinu podněcovat k tomu , aby
se zbavila racionalizací a pokusili se uplatnit svou intuici a fantazii (10 minut),
- v předposlední fázi říkají přítomní, jak by prakticky daný problém sami řešili, kdyby byli na místě člověka, který
problém předkládá; předkladatel se této ani předešlé debaty nezúčastní, ale pozorně naslouchá(10 minut)
- v závěrečné části se předkladatel vyjádří k tomu, co zde bylo řečeno, ocení to, co pro něho bylo užitečné; cílem
není najít objektivní pravdu, ale nabídnout předkládajícímu spektrum možných řešení a námětů, ze kterých si
vybere ty, které pro sebe považuje za nosné.
Vhodné je, když jsou tato setkání v pravidelných intervalech.
..........................................................................................................................................................
Pro letošní jaro vyzkoušíme pro naše setkání dostupnější místo – a to Hotel na Kalvárii, který se nachází v Jaroměřicích u Jevíčka.
Jaroměřice u Jevíčka
jsou již na malé Hané, ale většina katastru obce je na Drahanské vrchovině. Nadmořská výška u kostela v obci je 361 m, na Kalvárii 479 m. Je zde křižovatka silnic Prostějov-Jevíčko a Moravská Třebová-Boskovice. Dříve patřily do okresu Moravsko-Třebovského, nyní do okresu Svitavy, kraj východočeský (od roku 1960). Jaroměřice jsou velmi starou obcí, již v 10. století tudy procházela cesta z Olomouce do Čech. V 11. století zde byl dvorec, který patřil k majetku pražského biskupství. Jméno dostali Jaroměřice po pražském biskupu Jaromírovi. Jaromír byl synem českého knížete Břetislava a bratrem českého knížete Spytihněva a Vratislava II. Jeho bratrem byl také Konrád, údělný kníže brněnský a Ota I., zvaný Slíčný, údělný kníže olomoucký. Biskupský úřad v Praze zastával v letech 1068-1089. Zemřel v uherském Ostřihově 26. 6. 1089 a pohřben byl na pražském hradě. Biskup Jaromír osadu Jaroměřice buď nově zorganizoval, nebo založil novou. Také proto po něm dostala jméno. Usedlíci v této osadě se nazývali "Jaroměřici", to jest lidé Jaromírovi.
Nad obcí Jaroměřice u Jevíčka je známé poutní místo Kalvárie, které je v našich zemích ojedinělé, protože celým svým rozvržením připomíná Jeruzalémskou Golgotu v Palestině. Z obce Jaroměřice nahoru na Kalvárii vede křížová cesta k baroknímu poutnímu kostelu, který dal postavit pan Šubíř z Jaroměřic podle návrhu stavitele Santiniho v letech 1712-13 jako poděkování za vyslyšení proseb. Po dlouhé době, kdy byla fara v Jaroměřicích neobsazena, přišli před několika lety na Kalvárii polští řeholní kněží: Pasionisté, kteří zde v současnosti působí.