Setkání vedoucích kurzů MS
kopírovat odkaz datum akce 21.- 23.4.2006 autor Martin Šmídek, 15.6.2006
Letošní setkání vedoucích kurzů se konalo v Domě svatého Josefa na Grúni a organizátorem byl frenštátský kurz .
Rodina v civilizačních proměnách v současnosti a blízké budoucnosti
Josef Zeman ve své přednášce vyjádřil své znepokojení nad stavem současné rodiny: klesá počet rodících se dětí - u nás asi 1,2 na ženu, přičemž pro udržení stavu je potřeba 2,1 dítěte na ženu, loni se 31,8 % dětí narodilo mimo manželskou rodinu, roste počet nesezdaných soužití, přitom nesezdané soužití předcházející manželství
zvyšuje pravděpodobnost jeho rozvodu o 57 %. Obecně se dá pozorovat, že klesá obecná účinnost výchovy a vzrůstá počet i závažnost sociálně-patologických jevů.
Změny jsou způsobeny řadou příčin: změnou diferenciace mužské a ženské role v rodině, změnou charakteru práce (manipulace s předměty je nahrazena manipulací se symboly), dostupností vzdělání pro ženy, změnou postavení dítěte v rodině a paradigmatu výchovy, pokračující individualismus a idea rovnoprávnosti pohlaví a v neposlední řadě prodlužující se lidský věk. Často se tvrdí, že tyto změny jsou následkem průmyslové revoluce, nástupem kapitalismu. Někteří sociologové paradoxně soudí, že průmyslová revoluce byla naopak umožněna změnou rodiny.
Hranici mezi moderním
západoevropským typem a
tradičním typem rodiny lze vytýčit dokonce i na mapě - tvoří ji pomyslná spojnice mezi městy Petrohradem v Rusku a Terstem v Itálii. Bylo zajímavé uvědomit si, že tato spojnice vede právě přes Beskydy, kde přednáška probíhala a že zhruba polovina účastníků žije na západ a polovina na východ od ní.
Nový typ rodiny vytvořil dva zdroje, ze kterých mohla rozvíjející se industriální společnost těžit. Jednak došlo k uvolnění mužů k práci mimo rodinu, což umožnilo jejich cílené využívání v progresivních oborech a oblastech a jednak byla (Možný, 1999) 'vztyčena hradby mezi soukromým a veřejným“. To umožnilo členům rodiny, ale zejména muži – živiteli, „uchylovat se za tuto hradbu a regenerovat svoji energii pro nelítostné zápasy v konkurenčním veřejném prostoru“.
Pro současnost je dále typická možnost pracovního uplatnění žen, vedoucí k ekonomické nezávislosti žen před i po založení rodiny. Ode všech se očekává stálé dovzdělávání se, případně rekvalifikace. Dochází tím ke konfliktu rodiny a vzdělání, je vytvářena novost podmínek pro vznik ženské identity.
Vznik a rozšíření romantické lásky je specialitou západního světa. Zatímco vášnivá láska existuje v nějaké formě ve všech kulturách, romantická láska je specialitou západokřesťanské kultury. V romantické lásce element sublimované lásky převažuje nad sexuální vášní. Romantická láska vyvázala manželství ze širších sociálních vztahů a dodala mu zvláštní význam. Romantická láska feminizuje lásku, zároveň ji však odděluje od reprodukce. Vydělením ze sociálních determinant se stala romantická láska něčím zcela novým, nemyslitelným pro středověký komunalismus. Romantická láska je sekularizovanou formu lásky k Bohu.
V další části přednášky se Josef Zeman věnoval nárůstu náročnosti výchovy dětí o potom žhavé problematice rovnosti mužů a žen.
Tématu Manželských setkání se nejvíce dotkl poznámkami o romantické lásce. To, že romantická láska byla povýšena na konstitutivní prvek manželství přináší pochopitelně komplikace. Jen málo věcí je tak labilních jako lidské city. Mají být právě ony dobrým základem manželství, po kterém požadujeme, aby bylo nejstabilnější společenskou institucí?
Jednota v různosti
Večer byl věnován řadě témat, kterým jsme přiřadili priority. Je z nich vidět, že přednáška Josefa Zemana byla opravdu stimulující.
Zbytek večera jsme věnovali diskusi o všem co nás spojuje i rozděluje. Hodně se v této souvislosti debatovalo o výměně názorů, která se po článku P. Orko Váchy objevila na stránkách Bulletinu Manželských setkání.
Naštěstí jsme se rozešli s tím, že názorová různost nám nevadí v další spolupráci, ba naopak.
Lež a závist
Nedělní přednáška P. Víti Řehulky byla věnována nevšednímu pohledu na dvě přikázání Desatera. Zaznělo například, že ten, kdo obelhává, není žádný borec ale naopak slaboch, který má strach žít v pravdě. Pravda je filosofická a evangelijní. Ta filosofická říká: 'Mám pravdu a ty ji teedy musíš přijmout.' Evangelijní pohled na pravdu říká, že pravda je osoba. Tedy, že pravdu žijeme jako vztah.
Společná obranou proti lži a závisti druhých je žehnání. Přát jiným dobro, i když to jde 'mezi zuby'. Žehnáním vyjadřujeme pochopení toho, že Bůh tak miluje
toho člověka, že mu chce skrze
náš dotek dát pocítit
svou lásku. Přednášku si můžete poslechnout zde.
Následovala nedělní bohoslužba v nádherném prostředí dřevěného kostelíka na Grúni.
... a závěr
Tam v Beskydech na Grúni,
sešli se manželáků tahúni.
Vrcholky hor ještě v barvě zmrtvýchvstání Krista
(petrklíčů je kolem 300)
a já náhle nemoh se hnout z místa,
protože z ticha lesa na paseku vyšla srna,
a já záviděl jsem těm co jsou odsud (a ne z Brna);
a závidět to bych neměl,
tak žehnám tomu kraji
kde meruňky či broskve neuzrají,
kde život tvrdý je
však srdce čistá,
kde Bůh na pasece
i pro mne našel kousek místa.(Honza Šlachta)
změny za den
2400465447/2010 nám pomáhají uskutečňovat naše programy pro vás i vaše blízké