Posvátný kruh kříže
Bůh přebývá v Posvátném Kruhu naší existence
a protlačuje naše větve ven, do čtyř směrů.
Když stojíme oproti Východu (červená) a vycházejícímu slunci,
vítáme každý den jako nové zmrtvýchvstání.
Když směřujeme na Jih (žlutá),
přijímáme jiné se vstřícností, pohostinností a láskou,
a při tom vykročíme ven z našeho sobectví.
Při pohledu na Západ (černá),
jsme zarmoucení, že naše cesta nás nutí opustit
všechno k čemu jsme připoutání; všechno co je nám drahé.
Vstříc Severu (bílá),
úpěnlivě prosíme Boha o sílu čelit nepřízni života
s odvahou a důvěrou.
Červená cesta, ta cesta dobra a lásky,
vede od Severu na Jih.
Černá cesta, ta hrozná cesta soužení a válek,
běží od Východu na Západ.
„Po obou těch cestách bys měl jít.“ (Black Elk)
Posvátný Kruh obsahuje také všechny lidi země...
... a my jsme pořád vedeni křídly Velkého Ducha.
(Ghost Ranch, 2002)