Díky.
To, co já jsem s to si z toho vyvodit, je asi to: Být tady i být tam, zůstávání i odcházení, čas i věčnost, být s tebou i být se sebou - to všechno se nachází v Jeho náruči.
Oba synové se vzbouřili, jeden na začátku, druhý na konci, oba prchli, jeden do poslušné služby, druhý do ciziny, oba hladověli, jeden po tučném teleti svého bratra, druhý po šlupkách v korytě prasat, ale oba je Otec nakonec objal - a oni Jeho objetí přijali (!) - a všichni se sešli u jedné hostiny.
Trochu to připomíná tu lidskou čeládku nezvedenou, že?
Zdravím Alexandr Svoboda