31. neděle v mezidobí
kopírovat odkaz autor V, 5.11.2006
K přípravě biblických textů na nedělní liturgii
31. neděle v mezidobí - 5. listopadu 2006
Dt 6,2-6 Žd 7,23-28 Mk 12, 28-34
Před týdnem jsem řekl: K pochopení Ježíši potřebujeme několik základních vědomostí a návyků.
A všechny musí být v pořádku.
Událost z dnešního úryvku má pro nás velice důležitý a klíčový význam.
Za Ježíšem přicházeli jeho oponenti (zatím oponenti nevymizeli), aby se s ním hádali, porazili jej v diskusích. Nepřicházejí se něco dozvědět. Ve slovních potyčkách vždycky s Ježíšem prohráli.
O jeden případ se tady jedná.
„Které přikázání je první ze všech ?“ Každý trochu pozorný čtenář si všiml, že „tato“ událost je v evangeliích popsána „dvakrát“. Ale pokaždé jde o jiného tazatele. Dva různí lidé přicházejí s jednou a touže otázkou.
Zbožní lidé (farizeové) vedli spory o závažnosti a důležitosti jednotlivých příkazů.
(My něco podobného podnikáme v rozlišování lehkých a těžkých hříchů a „byl to hřích, nebyl to hřích?“ Většinou se ovšem ptáme až po skutku.
O co dál byli ti židé, kteří se ptali předem: „Které přikázání víc zavazuje?“
Raději nebudu naše kličkování komentovat.)
Rabíni a jejich školy se přeli, který příkaz je důležitější, např. co mám dělat, když mám doma nemocného. Má přednost příkaz „o péči u nemocného“, nebo „návštěva synagógy v sobotu“?
Někteří lidé mají zvláštní zálibu, rádi teoreticky diskutují. (Abychom se v životě uměli správně rozhodnout ve složitějších případech je třeba znát úmysl zákonodárce – přikázání slouží životu (žádný učený nespadl z nebe), selského rozumu, odvahy a odpovědnosti.)
Oba teologové, ptající se Ježíše: „Které přikázání je největší“, se ovšem nechtěli něco nového dozvědět, chtěli Ježíše nachytat. Chtěli dokázat, že Ježíš je proti učitelům Zákona amatér. (V některých českých překladech Písma najdete, že zákoník Ježíše „zkoušel“, jenže v řeckém originálu je „pokoušet“. To je rozdíl.)
Je dobře si porovnat v čem se oba pokušitelé liší.
U učitele z Markova evangelia Ježíš odpovídá sám : „První je toto: ´Slyš Izraeli …“
V druhém případě, popsaném u Lukáše, však Ježíš říká : „No, jak čteš v zákoně ?“ A pan profesor spustí: „Slyš Izraeli …“
V obou případech jde o různý typ tazatele. Oba sice patří do skupiny „pokušitelů“, ale „Markův“ sice přichází s „rýpancem“, ale přitom je ochoten vyslechnout druhého. Kdežto ten druhý přichází pouze s rýpancem, ale není ochoten naslouchat.
První uzná: „To máš pravdu.“ A Ježíš mu říká „Nejsi daleko od Božího království.“
Druhý útočí, cituje Písmo sám, .... (Ježíš by mu mohl říci: „Proč se ptáš, když to víš?)
Když Ježíš přechází do protiútoku: „No, vidíš, tak podle toho dělej“, Zákoník se nedá a vyvolává další kolo souboje: „No, ale kdo je můj bližní?“
A Ježíš začne říkat o milosrdném Samaritánovi. (Často to bývá nadepsáno jako „Podobenství o milosrdném Samaritánovi“, ale toto podobenství není a nemůže být, protože, kdyby to bylo podobenství, Ježíš by to prohrál. Ta událost se musela stát.
Mezi Židy a Samaritány byla napjatá situace. Jako rasistovi nemůžete dávat za příklad nějakého poctivého Róma nebo nacistovi Žida, tak by Ježíš neuspěl s nějakým vymyšleným příběhem o ušlechtilém Samaritánovi.)
Proto je dobré si porovnat oba Zákoníky a rozdílnost jejich povah a přístupů k protivníkovi a pravdě.
Ježíšův oponent z Markova evangelia odešel pochválen. Ten druhý se přesvědčit nenechal, neuměl přijmout porážku a nic se nenaučil.
„Markův“ pan profesor řekl: „Hm, Ježíši, ty bys u mě udělal zkoušku z morálky na výbornou“. V duchu si říká: „On ten tesař má pravdu, padni komu padni“. Je psychicky pružný, je schopen diskuse.
„Mistře („pane kolego“ by dnes řekl profesor studentíkovi), to jsi řekl perfektně, my se tady hádáme o přikázání a ten osobní vztah vůči Bohu, ten nám uniká.“
Proto mu pak Ježíš může říci: „Člověče, ty dokážeš ocenit i protivníka, přiznat mu pravdu, ty nejsi daleko od Božího království.“
Věta: „A nikdo se už neodvážil mu dát další otázku“ je srozumitelná jenom v tom celém kontextu.
Doufám, že se někdy dostaneme k tomu, co znamená: „Milovat Boha celou svou bytostí“ („Miluj Boha celým srdcem, celou duší, celou myslí …“), není tak úplně samozřejmé. Jak se to dělá?
Vraťme se trochu nazpět. Řekl jsem na začátku - k pochopení Ježíše, k jeho následování, je třeba mít několik základních postojů. Jedním z nich je poctivost, spravedlnost, pravdivost.
Zákoník je spravedlivý. I protivníkovi uznal, co byla pravda. Ocenil úroveň protivníka.
Poctivost nám otvírá cestu vzhůru, odemyká zámek k dalšímu poznání, umožňuje další vědění a obdarování.
Je třeba se naučit vítězit a prohrávat.
Co nás naučí výhra?
Co se můžeme naučit z prohry?
Hra „člověče nezlob se“ je dobrá.
Jak se má chovat vítěz? Čeho se má vyvarovat ?
Jak se má chovat poražený?
Možná bychom našli řadu příkladů.
Vítězné mocnosti ponížily po 1. světové válce Německo. Co s toho vzniklo?
Po 2. světové válce přijali Němci porážku. K čemu to vedlo?
O tom všem se dá povídat i s dětmi.
Saul lhal Samuelovi.
David přiznal svou chybu.
Jak se zachoval Kain? Jidáš? (Ale nesmí se hádat, chce to pečlivě sledovat text – i to je pravidlem poctivého přístupu k věci. Žádné hádání na základě našich pocitů a zkreslených představ z dětství.)
Jak se chováme my, nám napoví naše poctivost.
O všechny dary je třeba pečovat.
Proč děti lžou? Jak jim můžeme pomoci, aby se naučili nevymlouvat se a aby nelhaly?
Jak se to naučí od nás? Co na nás vidí?
Zákoník z Lukášova evangelia chtěl Ježíše potopit. Myslel si, že jej znemožní a sám se chtěl blýsknout, předvést, co zná z teologie.
„Když víš, jak to má být, tak podle toho jednej.“
Nakolik my stojíme o poznání z Písma? Od politiků se toho mnoho nenaučíme.
Nakolik umím v Písmu rozpoznat, a přiznat si, kde všude je řeč také o mě?
Proč kluci chodí na trénink fotbalu rádi i když dostávají hodně do těla? Čím to je?
Proč se jiní raději povalují?
Proč některé děti baví hrát na hudební nástroj a jiné jsou otrávené? Čím to je?
Co potřebuji k tomu, abych nevrčel, když se z Písma dozvídám, že zatím mnoho Ježíši nerozumím?
Co potřebuji, aby mě takové poznání neotravovalo nebo neznechucovalo?
změny za den
2400465447/2010 nám pomáhají uskutečňovat naše programy pro vás i vaše blízké