V návaznosti na letní kurz Manželských setkání ve Frenštátě pod Radhoštěm proběhla v polovině října víkendová podzimní obnova pro účastníky letošního i předchozích kurzů. Obnova byla ve stylu valného shromáždění OSN. Setkání proběhlo, stejně jako letní kurz, v areálu Střední školy elektrotechnické ve Frenštátě pod Radhoštěm.
Hlavním programem byly tři přednášky a skupinky po nich. Přednášky byly na následující témata:
Všechny tři přednášky nás vedly k zamyšlení nad vlastním vztahem k Bohu, k nejbližším (zvláště k partnerovi a v rodině) a povzbuzovali nás ve vytrvalosti stát na straně rodinných hodnot a dobrého jednání. Všichni přednášející zaujali dobře připraveným obsahem plným příkladů z vlastního života a okořeněným vtipnými situacemi.
Manželé Hodečkovi se v sobotu dopoledne svěřili ve svém svědectví, co znamená důvěřovat Bohu i v těžkých situacích a v početné rodině, jak Bůh může zprostředkovat neuvěřitelné (např. rodinný dům pro vícečlennou rodinu uprostřed Havířova za levný peníz) a jak je dobré Bohu věřit a důvěřovat mu. Hodečkovi čerpali z knihy Luise Evelyho s názvem Krédo (vydalo nakladatelství Grantis, 1997). Na skupince jsme se pak dle úkolového listu mohli zamýšlet mimo jiné, jak předat svou víru dětem, jakým jsme dětem vzorem a obrazem našeho Boha Otce.
Bogdan Stępienie nás krásně a velmi přehledně provedl původci vnitřních zranění a ukázal cestu, kudy ven. Mluvil nejen o naději nýbrž i o jistotě, že Bůh uzdravuje ducha, duši i tělo. Zdůrazňoval roli a prakticky nutnost odpuštění ve vztazích, jakou roli hrají pocity odmítnutí, méněcennosti, viny a strachu při vnitřním zranění. Bylo vysvětleno, že na prožívání současnosti má vliv i daleká minulost včetně životů předků, prenatální období, rané dětství a dospívání. Na skupinkách byl prostor navzájem se sdílet o zkušenostech, které s tématem vnitřního zranění a uzdravení souvisí.
Manželé Maléřovi nás v nedělním dopoledni provedli klíčovými momenty jejich manželství. Svůj vztah začínali mimo jiné pod vlivem knížky W.Trobische s názvem Dva středy, však jeden kruh. V knížce jsou položeny užitečné a pravdivé základy pro manželství. Maléřovi se sdíleli o důležitém a těžkém rozhodnutí přestěhovat se před rozdělením Československa ze Slovenska na Moravu, o zkušenostech Aničky s nástupem do práce po poměrně dlouhém období v domácnosti. Mluvili také o výchově a přidali k dobru pár vtipných rozhovorů s malými dětmi. Jeden je zde:
„Tati, kde se narodila Markéta?“ ptá se Magda.
„V Bílovci.“
„A kdo se narodil v Bystrici?“
„No, přece Terezka a Ty.“
„Ne! Já jsem se rozhodně nenarodila v Bystrici, já jsem se narodila v červenci.“
Páteční večer byl uveden duchovním slůvkem Jindřicha Hoňka, takříkajíc novopečeného jáhna. Kromě několika vtipů na začátek (např.: Pan Khon s panem Roubíčkem jsou na poušti a padají žízní. Oba už se sotva vlečou a Pan Roubíček říká: "Mít tak aspoň litr vody." Pak Khon odvětí: "Jo, to by byly kšefty!") mluvil Jindra o vinném kmeni a ratolestech z Janova evangelia (Jan 10, 1-12).
Jako vrcholný okamžik celé víkendové akce lze bez nadsázky označit sobotní večer, který byl pořádán jako sjezd všech zástupců jednotlivých kontinentů z nejrůznějších i nezapadlejších konců světa. Tak se večer sjeli na oslavu zástupci z Peru, Mexika, Japonska, Itálie, Španělska, Ukrajiny, Ruska, Tahiti a mnoha dalších zemí. Slavnosti předsedal sám předseda OSN Kofi Annan, který nás celým večerem provázel. Jako na každé správné oslavě nechyběla ani zde živá hudba, k poslechu i tanci hrála několika léty osvědčená Kulhavá kobyla ve stylu country.