YMCA Setkání - homepage YMCA Setkání - homepage

  změny za den   změny za týden   změny za měsíc   přihlásit se   přihlásit se emailem

YMCA Setkání - naše akce


Prohlédněte si seznam akcí které nabízíme, nebo těch které již proběhly. Pokud je k dispozici i kalendář, pak je zobrazen vepředu přede všemi akcemi. Akce lze třídit podle toho, komu jsou určeny - akce pro rodiny, manžele, chlapy, ženy či mládež. Akce pořádané v Domě Setkání v Krkonošských Albeřicích jsou také dostupné v menu 'Dům Setkání > Akce v Domě' nebo 'Dům Setkání > Prožili jsme'. Některé fotografie z akcí naleznete ve fotogalerii, více je pak dostupné na dalších webech z odkazů ve fotogalerii.


Archiv 65 akcí

Setkání chlapů v Brně

kopírovat odkazdatum akce 18.4.2005 autor Zdeněk Michalec, 12.4.2005

Tentokrát se sejdeme u Hranáčů v Žabovřeskách, Doležalova 22. Začátek jako obvykle v 19:30 hod. Hned na úvod vyřizuji Pavlův vzkaz kuřákům: „V domě se nekouří!“ K dispozici je samozřejmě zahrada i širší okolí (např. Palackého vrch, Wilsoňák apod.). Popravdě řečeno to od Pavla byla spíše prosba. Buďme mu za jeho takt vděčni. Vždyť například Ondřej Neff nedávno napsal v Lidových novinách, že kuřáci jsou arogantní, smrduté bytosti.

Program setkání bude poněkud netradiční. Od 21. do 23.4.2005 se v Lísku koná v rámci Roku farnosti konference pod názvem „Farnost – místo pro každého?“. Po delším váhání jsem se přihlásil a rád bych tam jel trochu připravený. Bude-li šance promluvit o tom, jak se chlapům a jejich rodinám žije ve farnosti, rád bych nemluvil jen ze své zkušenosti. Proto bych chtěl věnovat toto setkání diskusi na uvedené téma. Jako vodítko k zamyšlení nabízím následujících pár otázek (diskusi se budeme snažit moderovat a dělat zápis):

  1. Jak se ti ve farnosti žije? Co tě nejvíc štve, mrzí, chybí ti, co ti naopak dělá největší radost? (To je jen takové zahřívací kolo na úvod.)
  2. Očekáváš od života ve farnosti něco nad rámec „uspokojování náboženských potřeb“? Pokud ano a nenacházíš to tam, kdo by se o to měl postarat?
  3. Co si myslíš o farních radách (ekonomických, pastoračních). Jak fungují, příp. jak by fungovat měly, v čem jsou největší problémy?
  4. Jak vidíš postavení a vzájemné vztahy kněží a laiků ve farnosti, jejich odpovědnost a pravomoci? Co by se mělo změnit?
  5. Co nejvíc potřebuješ od svého faráře? Dává ti to?
  6. Co děláš pro svou farnost? Co bys dělat chtěl a proč to nejde?

Zkuste se nad tím zamyslet ze svého pohledu, ale i z širšího pohledu své rodiny, příp. svého společenství (další okruhy otázek jsou samozřejmě vítány).

Vím, že tohle téma je pro řadu z nás dost bolavé. Modleme se za Boží požehnání pro pondělní večer i pro konferenci v Lísku. Ať z toho všeho vzejde něco dobrého.



Cestu jistě podle mapky dříve či později najdete (poplatek z prodlení je obvyklý). Mimochodem všimli jste si zápisu z minulého setkání?

Parkování

kopírovat odkazautor Pavel Hranáč, 13.4.2005

Opozdilci budou na ulici těžko hledat místo k zaparkování. Proto, pokud projedete celou ulici bezúspěšně dolů (je to jednosměrka), zahněte doprava na Horovu a hned doprava na Puškinovu. Puškinovu projeďte nahoru a zaparkujte v jejím prodloužení u podchodu nebo ještě o něco výš.

Z našich mailů ...

kopírovat odkazautor Martin Šmídek, 19.4.2005

19.4.2005, 6:52 - putovní bunda

Chlapi,
když jste včera spořádaně odjeli, zjistil jsem, že mi někdo věnoval červenou bundu. Prohledal jsem kapsy, abych zjistil, jestli k ní nepřidal větší obnos, leč marně. Byl tam pouze zmačkaný plastový sáček, červená propiska, červená pentelka, přeložený dvojlist s xerokopií liturgických textů ke 3. neděli velikonoční a nevyplněný registrační lístek ke stomatologovi, popsaný z rubu účty za 5 tisíc. Položky jsou kótovány heslovitě, vyrozuměl jsem jen "alarm" a "krmivo". Jelikož jsem nenalezl nic cenného a barvu nesnáším, rád bych bundu vrátil neznámému dárci. Pakliže mi ji tu zanechal Jirka Buček, bunda se tímto stává putovní a příště ji vezmu sebou.
Pavel

19.4.2005, 8:56 - Re: putovní bunda

 

Ahoj,
přiznávám se bez mučení, je moje. Není to dar, jen se u mě projevuje má vrozená zapomnětlivost a nepozornost. Že nemám bundu, jsem si uvědomil hned po příchodu domů - když jsem si neměl co odložit. A nebo až poté co jsem zjistil, že moje žena ještě nespí a telefonuje se Seyovou Helenou a líčí jí právě story s Martinovou bundou, kterou si přečetla (po mém upozornění - to jsem to měl ještě za dobrý fór) na internetu. No smály se mě obě. A mě bylo hloupé tě o půlnoci burcovat, tak jsem si řek, že to nechám na ráno. Tys byl však rychlejší.
Ivan Hudec

19.4.2005, 10:34

Kamarádi,
udělali jste mě velkou radost! Tak jsem to sem přidal i pro naše milé ženy . Ať jsou shovívavější k těm dosud nepostiženým ...
Martin

svědectví

kopírovat odkazautor Marie Šmídková, 19.4.2005

Omlouvám se, že ač žena píši na chlapské stránky. Původně jsem chtěla napsat na stránky pro ženy, ale ty ještě nejsou tak dokonalé, aby se na ně dalo přispívat pouze článkem. Využívám tedy vašich možností.

Martina jsem poznala jako kluka, který rád jezdil do přírody, na hory, naučil se se mnou jezdit na kole, byl to humorista naší třídy. To, že šel studovat matemetiku, mě nijak neznepokojilo. Sice jsem slyšela historky a viděla ve filmech pro pamětníky scénky o roztržitých matematicích, kteří tuhle zapomenou na věšáku klobouk, támhle zase hůl, místo svačiny hryžou v zamyšlení tužku atd. Brala jsem to jako věc minulosti, s Martinem jsem to vše vůbec nespojovala a celkem bezstarostně se po studiích za něj provdala. Prvním varováním byl pro mě svetr, který Martin zanechal na akci, pořádanou matematickou fakultou - SOFSEM - bylo to na Slovensku. Hodní domácí nám jej poslali zpět. Pak následovaly i jiné ztráty a nálezy, např.pyžamo, které nám taky poslali z jednoho hotelu. No zánovní manžestrové kalhoty (poněkud dražší kvalitní materiál) se nám už z Bulharska nevrátily. Kartičku na obědy a mobil hledáme téměř denně.
Poslední zahraniční zkušenost jsme učinili s kufrem, se kterým Martin odcestoval do Ameriky. Spolu se jim podařilo docestovat pouze do Prahy, kde se v letištní hale rozloučili na delší čas. Martin se vrátil z Ameriky za tři týdny, kufr za dva měsíce.
Teď čekáme napínavě a s velkou nadějí, jak to dopadne a zda se setkají Martin a jeho bunda. Prostě život s Martinem je jedno velké dobrodružství, určitě se při něm nenudím.
Marie

zatížení serveru