YMCA Setkání - naše akce

Fišerka 2004

Pozvánka

Zdravím všechny a těším se na pravidelné roční setkání na Fišerce.

Program :
Čtvrtek 17 - 19 hod příjezd, 19 hod večeře, 20 hod úvodní přednáška - Václav Vacek
Pátek 7 hod snídaně 8 - 11 hod dopolední blok - Václav Vacek (rozhodování v mém životě) 12 - 18 hod výprava na Labskou louku nebo hřebeny, nebo budeme pít na žal, že se nedá vyrazit ven, po návratu večeře
Sobota Celodenní program Václava Vacka téma: Kam se nám vytratil živý Kristus ? Chudoba a bohatství ?
Neděle Panelová diskuze

Ubytování v penzionu Fišerka, přístupové trasy, adresa a telefony jsou na plánku v příloze. Co s sebou : Bibli, sešit na poznámky, tužku, buben a běžky! to jsou povinné pořeby Dále je třeba se teple obléci - chodí se ven na procházky. Počítejte s ranní rozcvičkou (tepláky, tenisky), pro celodenní výlet doporučuji turistické oblečení a běžky!, nejlépe něco nepromokavého, baťůžek na blbosti a nože, výlet je náročný, ale skvělý a navíc plánuji mírně pozměněnou trasu ve prospěch krásných výhledů. Běžek se nebojte, bude i náhradní okruh pro ty, kdo se necítí.

Zdravím za všechny a těším se na setkání Ludva

A pár vzpomínek ...

... ke kterým můžete připojit tu svou.

Páteční výlet

Také letos nás čekal výlet do nejvyšších míst naší vlasti. Kuchyň nás vybavila chleby a poněkud problematicky zabaleným čajem v desetilitrovém hrnci - loňská lahev piva se mi nesla mnohem lépe.

Václav nás vybídl k zamyšlení ujasnit si, co pro nás znamená Ježíšovo připodobnění se k cestě a Ludva nadiktoval číslo Horské služby.

Na zastávce jsme byli plni očekávání, jaká bude cesta letos. Pojede i Ona?

Smutek z její nepřítomnosti jsme rychle zaplašili mužnou silou Lukášova hlasu. I letos řidič přes zjevnou nervozitu zvládl jízdu ve zdraví.

A pak už nás čekala cesta tentokrát opravdu drsnou krkokonošskou hřebenovkou.

Někteří potili krev, jiným v extrémních podmínkách selhala výstroj. Roztržené boty a zlomené hole tak lemovaly naši cestu k Ženským kamenům. Jak symbolické!

Pokud se někomu nepodařilo zničit sebe nebo výstroj při krkolomných sjezdech, učinil tak aspoň při rituálním tanci.

Kdo dorazil na chatu hlasitě úpěl k Hospodinu, že přežil. Vcelku se zdá, že jsme opět vyvrátili pověru, že je sportování prospěšné zdraví. Naštěstí jsme se večer osvědčeným způsobem dali do pořádku.

Cesta skrytou krásou

Když jdeš hustou mlhou po hřebenu Krkonoš jsi jako slepec. Jdeš za kamarádem, který klopýtá před tebou a vede vás jen řada hřebenových tyčí.

[Iz 42:16a] Slepé povedu cestou, již neznají, stezkami, o nichž nic nevědí, je budu vodit.

Byl jsem moc rád, že jsem před čtyřmi lety šel tou samou cestou a viděl jak je krásná. Byli jsme zaliti slunečním jasem, sníh jiskřil a kolem šuměly vodopady, jimiž se právě zrozené Labe vrhalo do moře zpěněného bílými oblaky zaplňujícími údolí. Nebylo žádné místo na pochybnosti, že je Bůh s námi. Emanuel se těšil z naší radosti, z toho jak je Otec šikovný stvořitel.

Letos jsem díky tomu věděl, že kolem skryta mlhou je táž divukrásná krajina. Vzpomínka byla vlastně skutečnější než dotek smyslů. Čerpala ze vzácnějšího Dotyku.

[Iz 42:16b,18] Tmu před nimi změním v světlo, pahorkatiny v rovinu. Slyšte, hluší, prohlédněte, slepí, ať vidíte!

Blahoslavená víro! Provádíš mě mlhou i temnotou vlastního nitra.

Ježíš mu řekl: "Že jsi mě viděl, věříš. Blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili." [Jan 20:29]

Kam se vytratil živý Kristus?

(toto není žádný přepis Václavových přednášek, jen pár neuspořádaných poznámek, které si během čtvrtka, pátku a soboty psal Martin)

Kristus král

Pojem krále byl v socialismu zesměšněný.

Je to vrcholný archetyp (Ježíš je měl všechny ale krále zvlášť). Pro nás král je pohádka nebo středověk.

U židů byl král pomazaný (tj. ten kdo přijal poslání).

Král vedl do bitvy (ale už Davit selhal ale kál se - to dnešní politici neumí), král hájí svobodu každého, Ježíš si všímá každého (malomocní, nevěstky, zločinců) aby jim vrátil lásku k životu. Král vychází a také začíná práci (sv.Václav zahajoval žně tím, že s rolníky těžce pracoval celý den)

Jan Lucemburský - byl v cizině a tu to pustlo; Karel IV zde žil - a země vzkvétala. Sv. Vojtěch - neměli o něj zájem, odešel do Polska, prosili ho aby se vrátil - a on zjistil jak byli vyvraždění Slavníkovci - "proč bych se vracel?".

Kristus kraluje - ale podle Izajáše má lehat medvědice s jehnětem - kde to je? Litanie k nejsv.srdci Ježíšovu - jak to vnímá dítě? (otec 11 dětí se mě zeptal: Bratře, proč papež neuzdravuje?).

Kam se poděl?

[Sk 3,21] On zůstane v nebi až do chvíle, kdy bude všechno nové, jak o tom Bůh od věků mluvil ústy svých svatých proroků. ... Kristus je v emigraci v nebi.

My jsme se Krista zřekli a Otec mu poskytl azyl

Kdo je křestan? Ten, který je bez hříchu? Kdo by byl v církvi?. Křesťan je ten, kdo je je veden touhou po Kristu - pro kterého je jeho názor důležitý.

(viz loni - Anselm vyšel ze středověkého myšlení a ... teorie zadostiučení - souboj, ... je rozdíl jestli někdo urazí žebráka či krále - takže zadostiučinění musel dát Boží syn). Nejsme zvyklí mluvit "kdo je pro mě Bůh?" to je těžké - ale my neumíme ani říct "kdo je pro mě maminka?". Mluvíme ve frázích. "Ježíš za nás zemřel", "Boha to umířilo"

Ad Radův obraz (některým lidem vadí, že JK neměl trnýrky ale navadí jm CO jsme mu udělalií). Říkáme o 3 křížích: jeden ke spáse, druhý očistcem a třetí je začátek pekla. Co kdyby nám syn na trest (zaracha TV na dva týdny) řekl "Já to obětuju za duše v očistci". Pro židy je kříž jako pro nás srp a kladivo, nebo jako hákový kříž pro rodiče.

Učitel a učedník

J3 Nikodém (je to zřejmě záznam několikahodinového rozhovoru). Nikodém je znechucený a odchází. Učedníkem se nestal.

Byl spravedlivý - viz přípravu procesu, který je špatně připravený (Nikodéma to štve). Kaifáš měl říct "pro nedostetk důkazu tě propouštíme" - místo toho divadlo: Ježíš je vyzván aby řekl jestli je Mesiáš (měl říct ne a odsoudili by ho za vzbouření při vjezdu do Jeruzaléma). Kaifáš ho nepodceňoval. Niokdém odchází znechuceně z rady.

Nikodém Ježíše nepřijal "za živa" ale po jeho smrti vidí, že měl Ježíš pravdu a stal se jeho učedníkem.

Host a hostitel

Kostel znamená "společensví. Jdu do kostela = jdu mezi Kristovy učedníky. Mše je hostina hříšníků (co by tam dělal člověk bezhříšný? Musí odejít po 5 minutách). Jdeme-li do kostela, nemáme myslet na své svědomí ale těšit se jako když jdeme na návštěvu k příjemným lidem

Ježíše zvali ho k sobě různí hostitelé - třeba protivní jako Šimon. I v Jerichu asi na Ježíš "číhal" oficiální hostitel (nevíme jaký byl). Ale Ježíš dal přednost Zacheovi i když to byl prevít. Zacheus asi skončil s náboženstvím (nebyl byl kolaboroval, kdyby čekal Mesiáše). Ježíš ho asi přinutil přemýšlet nad životem, protože oslovoval hříšníky.

Představme si, že jsme museli utéct za hranice a pak jsme poslali posla pro své děti. Dali jsme mu dopis, aby s ním přešli hranice - jak mu mají uvěřit? Dopis mohl být ukradený a mu jsme děti stále nabádali aby byly opatrné. Posel je zoufalý, protože mu nevěří - pak si všimne zapáleného krbu a strčí ruku do plamenů. Až se jeho ruka začne škvařit v plamenech, tak mu děti uvěří a jsou s ním.

Zakládáme si na své pravdě, svém výkonu a své zbožnosti - a míjíme se s Bohem (Mt 5,1-12 a Lk 6).

K jeslím přišly dva typy lidí: pastýři (nic nevěděli) a mudrci (věděli, že nevědí)

Ve podobenství o nepoctivém správci je správnějším překlad "udělejte si přátele z pomíjivého majetku" než překlad "z nespravedlivého mamonu".

Připomenutí, Ježíšových podobenství o sobě samém: "Já jsem cesta ...". Nato jsme každý krátce říkali co jsem si všiml na cestě (kamarádi, cíl, závory, samota, stopa, hospody, správný pruh ...)

Smrt je jako když se děti hrají, tátá je volá a oni volají "ještě chvíli" ... on je ještě chvilku nechá a pak "děcka, domů".