Toto setkání bylo dalším důkazem, že my Chlapi rosteme nejen do krásy, ale i do počtu. Poprvé mezi nás přišel Jarda Peška a naše pozvání přijali i Jožka Kvapil a Vítek Albrecht. Ti přišli nasát atmosféru, protože chtějí podobná setkávání pořádat i u nich doma. Jako správní bažanti přijeli vybavení bednou dřeva do Martinova krbu a především lahví červeného, které hned odevzdali jako penále za pozdní příchod (řádově o jednotky minut). Mnozí z nás by se tím mohli (a měli) inspirovat! Zvláště významným hostem pak byl pan Dvořáček, kterého dovedl Roberto, aby nám dokázal, že moudří staří muži ještě žijí. A ukázalo se, že opravdu nekecal.
Oproti minulému setkání se alespoň někteří z nás polepšili, takže jsme začali bubnováním. Bubny byly tři - jeden malý (majitel Petr), jeden chlupatý (Ota) a jeden rozbitý (Martin). Inu, ne každý začátek je snadný.
Úvodní část večera proběhla v poněkud zádumčivé atmosféře. Někteří z nás totiž neudrželi jazyk za zuby a prozradili ostatním, co má být náplní jarních chlapských exercicií v Moravském krasu, které plánuje Ludva Hegrlík. Poté, co jsme vzájemnou diskusí odhadli teplotu vody v Punkvě na cca 8°C, jsme popustili uzdu své fantazii. Tady by každý z nás mohl připojit obraz, který mu vytanul. Já si například představuji, jak si tělo zmučené hladem a horečkou chladím na vlhké půdě temné jeskyně. Na rozpraskané rty občas ukápne kapka vody z krápníku na stropě…..
Tento začátek se ukázal být velmi vhodný pro duchovní atmosféru večera. Modlili jsme se dlouho a kupodivu převládaly chvály a díky. Nejspíš proto, že do jara je ještě daleko.
K uvolněnější atmosféře další části večera bezpochyby přispěl krb, bohatá krmě připravená ženou hostitele (měli bychom začít psát děkovné dopisy!) a vonný dýmkový kouř. Diskutovali jsme o měkkých a tvrdých ctnostech (resp. vlastnostech) podle Rohra. Po delší živé rozpravě jsme poprosili o názor našeho seniora a měli jsme tak možnost poznat, v čem spočívá moudrost zralého věku. Pan Dvořáček v několika větách shrnul zmíněnou kapitolu z Divého muže i teze o rozdílech mezi mužem a ženou, které přednášíme na MS. Konstatoval, že uvedené vlastnosti by nedělil na mužské a ženské a že všechny by v nás měly být vyvážené. A hlavně je důležité být trpělivý a moudře poznat čas, kdy kterou z nich uplatnit. Je čas být pokorný a poslušný a je čas být zdravě sebevědomý, odvážný, atd.
Zbývající části večera (nebo spíš noci) jsem se již nemohl zúčastnit, neboť ranní cesta do Prahy mi velela jít na kutě. Život zaměstnaného chlapa je plný protivenství. Zvláště je-li chlebodárcem sám Velký šéf.
Zapsal Zdenek Michalec
Jako téma večera byly "Mäkké a tvrdé cnosti" z již téměř zapomenuté knížky Divý muž - stránky 36-42. K tomu bych doplnil dva obrázky, které mě napadly.
Levé schéma znázorňuje sedm vlastností, které člověka vedou do jeho nitra: pokora, poslušnost, otevřenost, vnímavost, důvěra, schopnost odpouštět, trpělivost. Richard je označuje jako ženské vlastnosti tj. takové, které žena mívá od mládí "zadarmo" a muž se k nim v životě často těžce dopracovává. Souvisí to s úlohou ženy držet pohromadě rodinu, starat se aby byli všichni milí a šťastní.
Pravý obrázek zase znázorňuje vlastnosti spíše typické pro muže: zdravé sebevědomí, zodpovědnost, rozhodnost, pravdivost, tvrdá láska. Tyto vlastnosti nás spíše než do našeho nitra přivedou k cíli, který je mimo nás. Mohou k cíli také dovést celé společenství. (Proto jsou třeba žádány u manažera firmy).
Zralý muž pak vládne oběma sadami vlastností.
K zamyšlení ještě dodám otázku zda nechybujeme, když se snažíme dosáhnout "ženského" cíle (např. pohody a jednoty v rodině či na pracovišti) svými "mužskými" vlastnostmi? Ale třeba je to jen můj problém.
Martin Šmídek
P.S.: A na závěr ještě jedna dobrá zpráva: mám dvě kopie Divého muža, máte-li zájem ozvěte se.
P.P.S.: I tentokrát měl mezi nás přijít nový chlap. Místo něj přišla ve 22:57 následující SMS: Moc me to mrzi, ale uz je to casove v cudu. Priste nikam do zahranici. Pozdravuju spoluchlapy a preju: az do smrti! No comment.