Letošní celoevropské setkání iniciačních týmů - SoulArise 2017 se konalo 24.-26.března v Düseldorfu. Hlavním tématem a motem setkání bylo "Brothers without borders" (Bratři bez hranic).
Účastníky tvořily iniciační týmy z Anglie, Skotska, Irska, Rakouska, Německa a hosté z Dánska, Portugalska a Spojených států. Za nás tam byli Pavel Hrdina, Jakub Červenka, Luděk Pešek a já (já jsem byl členem týmu prvních pár let, trochu se vracím a na tomto setkání jsem byl poprvé - ostatní se znali s ostatními účastníky z dřívějších setkání).
Program byl nabitý po minutách. Úvodní a vlastně i závěrečný rituál nás vtáhl do 1. světové války - do bitvy na Marně, ve které padlo více jak 200 tisíc vojáků (Britů, Francouzů, Němců). V centru rituálu ležel symbol kříže, který nosíme na tričkách (těch starších). Do něj byly jakoby vstřeleny dělostřelecké náboje (pocházející z míst bojů). V průběhu došlo k proměně, ohraničení symbolu kříže (hranic způsobujících boje) se proměnilo v symbol naděje - čtyř součástí přátelství vyjádřených čtyřmi jazyky. Na závěr dostaly jednotlivé týmy na paměť svícen udělaný ze stoleté jabloně vyrostlé na místě bojů. Během rituálu jsme měli jedno oko oslepené maskou - mezi slepými jednooký králem ... v tomto smyslu by měl Království sloužit iniciovaný muž. Proměňovat hranice. Být si vědom své zranitelnosti. Přesto měnit boj v přátelství.
Tento rituál připravila anglický tým. Během setkání byly ještě 4 další - jednodušší rituály, také jeden český. Samostatným rituálem bylo bubnování - chlapi podívejte se na ten německý buben!
Rituály pochopitelně nebyly účelem setkání. Šlo o sdílení zkušeností, materiálů, problémů, ... zejména však o vzájemné poznání. Mezi iniciacemi v různých zemí jsou rozdíly -- o těch se mluvilo (nejsou velké, jak jsem pochopil jde spíše o drobné úpravy a pohledy do budoucna, také my jsme leccos upravili, stejně jako Američané). V otevřeném prostředí o tom nemohu více psát.
Jeden rozdíl mezi národy byl však velmi výrazný. "Čeští bratři jsou nejlepší." Máme největší počet účastníků MROP a navíc ho pořádáme každoročně. Připojuji prezentaci, kterou jsem promítal. Povídali jsme také o souvislostech - Manželská setkání, setkávání v lokálních skupinách, SeSkup. Budilo to velký zájem. Ve více zemích uvažují o iniciaci mladých mužů (a někde ji provádějí) - nikdo však nemá desetiletou praktickou zkušenost jako v Česku.
Diskutovaly se také problémy, velmi klidně a přátelsky.
Trochu jsem se rozepsal - zejména proto abyste věděli, že opravdu nejsme a nebyli jsme odpojeni od ostatních, kteří pracují pro muže v různých zemích. Příští rok bude setkání možná v naší zemi. Kamarádi z rakouského týmu (ti jsou nám jaksi nejblíž, nejen polohou) přijedou na návštěvu letošní iniciace.
Proměňujme hranice v přátelství!
Martin Šmídek