Víkend pro otce s dospívajícím synem
kopírovat odkaz datum akce 30.9.- 2.10.2005 autor František Růžička, 3.6.2005
Ani sám král
Mnozí hoši přijížděli s ostychem, co se v Mentaurově bude dít. V mysli jim zněla otázka: „Jak mne tam přijmou, nebudu tam na obtíž, nebudu se tam nudit?“ Nakažlivá chlapská atmosféra je však nasávala od prvních minut po příjezdu a nejistota i ostych z nich rychle spadl. Náročný program, který byl dramatický a dobrodružný nejen pro dospívající, ale také pro jejich otce, je zcela pohltil, a tak akce s názvem „Víkend pro otce s dopívajícím synem, aneb: Mnoho mužů má děti, ale málo dětí má otce!“, se rozběhla hned v pátek večer na plné obrátky.
Program víkendu byl vytvořen s ohledem na zájmy dospívajících, a proto v něm nezbyl žádný prostor pro „hluchá“ místa, jen tu a tam pauza na odpočinek, aby se stihly urovnat čerstvé dojmy a zažitá dobrodružství.
Otcové si naopak mohli připomenout, jak důležité je být dobrým otcem ve správný čas. Jak snadno se v tomto období stane chyba, která se špatně napravuje a může působit problémy až do dalších generací. Jen málo se mluví o tom, že většina mužů, kteří prošli vězením, se do něj dostali jen proto, že jim nikdo nikdy neřekl, kdo jsou. Nikdy se jim nedostalo důvěry od otce nebo jiného staršího muže. Osvojili si tedy násilné a falešné destruktivní mužství, které se objevuje tehdy, není-li vlastní mužství uznáno jinými muži.
Naše společnost průmyslovou revolucí zcela změnila svůj zaběhlý chod. Mnohagenerační pospolitost se rozpadla a muži se přesunuli z polí a domácích dílen do uzavřených prostor, kam děti již neměly přístup. Dříve syn vyrůstal vedle otce, a tak se od něj učil nejen řemeslu, ale také být mužem. Naši otcové tuto možnost již většinou buď neměli, anebo je vůbec nenapadlo, že když se unaveni vracejí z práce, musí svůj čas věnovat ještě svým dětem. Generaci dnešních mužů se tak otcovství stalo tajemstvím.
Poslední výzkumy ukazují, že chyby, kterých jsme se dopustili na dětech v raném období, lze napravit právě v tomto dospívajícím věku, ale jen pokud se změníme my otcové. Mnozí synové si stěžují, že jejich otcové jim poskytnou monolog, přestože oni od nich žádají prostor pro vzájemnou komunikaci, a stále je pokládají za malé děti.
Devatenáct otců tak mělo v Mentaurově příležitost si uvědomit, že jako otec nemusím všechno dělal perfektně, nemusím být morálně dokonalý, nemusím být ani přehnaně chytrý; jediné, co musím, je být si vědom svých kořenů, svého původu a ukázat svým dětem, že i ony mají v tomto příběhu své jedinečné místo a jsou jeho pokračovateli. Každý syn měl možnost během víkendu na vlastní kůži okusit, že mu otec důvěřuje.
Co víc by si mohl syn od otce přát? Ten, kdo nezažil posvátnou atmosféru chlapské otevřenosti, nikdy nepochopí, co pro nás všechny přítomné chlapy tento víkend znamenal. Ten, kdo se nikdy nesdílel se svým synem nebo otcem od srdce k srdci, nepochopil, co znamená být synem a otcem. Kdo jednou zažil toto setkání otcovsko-synovských srdcí, již po zbytek života ví, že je bohatší než sám král.
Vyhlašuji tuto soutěž pro otce s dospívajícím synem:
Kdo z vás najde účastníka, který řekne: „ Moje účast v Mentaurově byla přehlídkou ztraceného času a příště již na pokračovací víkend nepojedu“, dostane za odměnu bezplatný Víkend pro otce s dopívajícím synem v termínu 22.-24.9. 2006.
Za pořadatele František
františek.ruzicka@mukrupka.cz
změny za den
2400465447/2010 nám pomáhají uskutečňovat naše programy pro vás i vaše blízké