kalendář akce texty zápisky audio setkani   U.S.   knihy odkazy
	Na změnu obsahu tohoto situ tě upozorní krátký mail.

Zneužitý Boh
Příprava na setkání 6.5.2002

Ludia, ktorí zažívajú Boha ako vzdialeného a myslia si, že ich chce buď len potrestať, alebo sa o nich vôbec nezaujíma, dostanú sa s Bohom do akéhosi systému "má-dať-dal", do trhu zásluh a strát. Nejakým špecifickým spôsobom sa to stáva vo všetkých kresťanských náboženstvách. Ludia sa pokúšajú vyrovnať sa s Bohom. V katolicizme sa to prejavuje ako zákonníctvo a vedie to až k pokusu vyrovnať sa s Bohom skrze odpustky. Osobitne v americkom protestantizme to naberá formu fundamentalizmu. Oboje je pokusom vyvinúť prešpekulovaný systém zákonov a schém myslenia, ktoré sú viac než isté a nemajú ani štrbinky. Takýmto spôsobom človek vždy vie, na čom je. Vytvorí sa niekolko dogiem, celé kresťanské bytie sa založí na týchto "správnych" vetách a človek si je istý, že on sám stojí na tej správnej strane. Kto má ozajstné spoločenstvo s Otcom, nemusí si vytvárať tieto smiešne poistky. Kto je jedno s Otcom, môže si pri ňom odpočinúť a má dokonca slobodu robiť chyby. Kto v sebe nenájde toto útočisko, je často odsúdený k velkej námahe a neustálemu konkurenčnému boju s inými.

Ďalšia rozšírená metóda pozostáva v tom, že s Bohom chceme manipulovať ako se svým majetkom. "Otec je tak ďaleko a vyžaduje odo mňa tak veľa ... Pretože je pre mňa príliš náročné vniknúť do jeho sveta, vopchám si ho do môjho sveta." Dnešné západné kresťanstvo vynašlo tisíc rozličných metód takéhoto manévrovania s Bohom. Redukujeme ho na západný vreckový formát. Miesto toho, aby sme kríž nosili, vešiame si ho okolo krku ako amulet. Nosíme Ježiša ako desiatu a odhryzneme si, keď práve máme chuť. V Amerike neustále počuť vety typu: "Môj Ježiš!" alebo: "Ježiš vyrieši všetky problémy." alebo: "Ježiš vylieči všetky moje rany." Ježiš sa stáva lekárom na udržanie nášho blahobytu. Stáva sa prenosným vlastníctvom - ako všetko v konzumnej spoločnosti. Toto je kresťanstvo bez kríža. Ježišov kríž nám hovorí, že v jeho nasledovaní sme povolaní k opusteniu a odovzdaniu nášho života. Miesto toho si však my vytvárame Boha, ktorý má neustále uspokojovať naše potreby. Moderní americkí televízni kazatelia sľubujú svojmu diváckemu spoločenstvu šťastie, zdravie, peniaze a veľké auto - všetko skrze Ježiša. Kresťanstvo sa stáva "cadillac-vierou", amerikanizmom cez zneužitie Ježišovho mena. Dnes sa to stalo najrozšírenejšou formou kresťanstva v Amerike.

Dlho som nerozumel druhému Božiemu prikázaniu. veď čo je také strašné na tom, ak človek vezme meno Božie nadarmo? To je naozaj také hrozné, keď sa povie: "Bože môj!" alebo: "Preboha!" Nie som priateľom podobných bohorúhavých rečí, nikdy som však nerozumel, ako si táto vec zaslúžila byť takpovediac druhým najdôležitejším prikázaním. Clarence Jordan, baptistický biblista, má na to jedno vysvetlenie, ktoré sa mi prednedávnom dostalo do rúk. Zriedka sa ma niektorá interpretácia Písma tak bezprostredne dotkla a osvietila ma. Zneužiť Pánovo meno, hovorí Jordan, neznamená v prvom rade nadarmo ho vypovedať. Znamená oveľa viac, a síce, zneužívať Boha a náboženstvo ako zámienku pre uspokojenie vlastných záujmov - nech už vyzerajú akokoľvek. Toto je zneužitie Božieho mena. "Meno" znamenalo v starovekom myslení celú osobnosť. Zneužitie mena je zneužitím celej osoby. Je to predsa úžasné, keď máme Boha na svojej strane! V prvej svetovej vojne stálo na úderníkoch nemeckých pušiek: "Boh s nami!" Na americkej dolárovej bankovke je vytlačené: "Dôverujeme Bohu!" Boh musí poslúžiť tak demokratom ako aj republikánom. Boh požehnáva zbrane oboch strán, pretože obaja bojujú za "spravodlivú vec". Ludia, ktorí stoja v ozajstnom zväzku s Bohom ho už nemôžu zneužívať. Môžu sa zriecť manipulovania a manévrovania s Bohom. Oveľa viac sa môžu nechať viesť Bohom k väčším hĺbkam a zrelosti a k novým obzorom. Nedostatok mužskosti znamená aj to, ak má muž strach nechať Boha byť silným. Divý muž dokáže vydržať Božiu silu.

Navržené otázky a poznámky k tématu

mirek_dvorak@volny.cz, 6.5 10:30

Navazuji na Petra Jandu. O odpustcích si myslím totéž, často o tom mluvím. Ale není to jen otázka nauky o odpustcích je to otázka velké části "naší teologie" už v tom je značný pokus s Bohem manipulovat. Teologie-nauka o Bohu. My víme, jak to Bůh dělá a bude dělat, jaký je, jak co cítí a hodnotí, jak to řeší, jak trestá, jak to my můžeme ovlivnit... všechno jsme to pečlivě popsali, aby bylo jasno a předpokládáme, že On si to přečte a bude nás respektovat. Jenže Bůh zůstává vpravdě svobodný a nenechá se svázat - ani naším katechismem. S tím je potřeba počítat. Bůh je svobodnější než my. a tak Ho musíme přijmout. Není možno ho svázat navěky věků našimi příručkami. On má svrchované právo nás kdykoli překvapit a přestoupit tak naše katechismy. Bůh respektuje nás v naší svobodě a my musíme respektovat jeho a počítat s ním jako s Osobou. Nedělat z něj předmět našich pouček.

Roberto,, 5.5 14:15

Zvezok rovná se svazek, jsem-li svázán s někým,jsem nucen konat v souladu s vědomím toho druhého, nebot jedině v souladu můžeme spět kamkoli právě skrze svázání. A proto svázání nemúžeme manipulovat jeden druhým. Miluji-li, nemám potřebu ani zneužívat, natož manipulovat. Jenom láska je schopna ... viz I.Kor.13... Znáš mě ? To se Bůh ptá každého z nás.

Martin smidek@proglas.cz, 3.5 15:1

Myslím, že k tomu zneužití dochází v okamžiku kdy před lidmi konám něco "v Jeho jménu" ale ve skutečnosti to je v můj prospěch. Protože mě Bůh vybavil svobodnou vůlí, která má analogický účinek jako plná moc, manipuji tím vlastně Bohem samým (to není proti Boží všemohoucnosti - to je ona "bezmocná moc" z minula). Bůh sice úskok vidí, ale řešit to bude až mu budu skládat účty ze svého zplnomocnění. Mimochodem, takto právě žil Jákob když manipuloval Božím zbožím (prvorozenectví, např.) Kdyby takto žil Jákob až do smrti, nikdy by se nezbavil svého starého jména Jákob-Úskočný. Tato kapitola ke mě tedy dost hovoří: Kde zneužívám Boží plnou moc? Poznal jsem už své zneužívající jméno a bojuji o nové, čistě využívající Boží síly?

Mirek Benešovský, mbenesovsky@berit.cz, 3.5 14:11

já tomu tématu rozumím tak, že nemohu Boha zneužívat k něčemu co bych nazval "důkaz autoritou", v situaci, když nedokáži argumentovat přesvědčivě. Jenom si kladu otázku jak rozumět souvětí téměř na konci: "Ludia, ktorí stoja v ozajstnom zväzku s Bohom ho už nemôžu zneužívať. Môžu sa zriecť manipulovania a manévrovania s Bohom". Jistě, člověk Boha zneužívá, zejména proti jinému člověku. Ale nerozumím tomu jak bych mohl s Bohem manipulovat, když zneužívám jeho jméno? Spíše si myslím, že Bůh jako absolutní autorita dokáže rozeznat i tento můj úskok.

michalecz@bystrcnet.cz, 3.5 11:38

Nechat Boha být silným. Vydržet Boží sílu, nemít z ní strach. Asi ne nadarmo řekl Hospodin Mojžíšovi, že kdyby na něho pohlédl, tak zemře. Jak navázet vztah s někým tak strašným? Abrahám i Mojžíš se s Bohem hádali, Jákob s ním zápasil. Všichni ale byli Božími přáteli. Je můj vztah takhle otevřený a živý?

Petr Janda@centrum.cz, 26.4 19:11

Mám toho Rohra čím dál raději. Nejvíc mu děkuji za otevřenou větu, kterou si tajně myslím už dávno. Že jestliže máme opravdový vztah s Bohem, nepotřebujeme takové směšné pojistky jako jsou odpustky. Vážně nechápu, jak mohl tento středověký možná až pohanský zvyk kupování si Boha přetrvat až dodnes. Také se mi moc líbí jak Richard vysvětluje druhé přikázání. Možná by to mohlo vést k zamyšlení objevit znovu i svá jména, se vším zaslíbením a Boží vznešeností (Bůh nás znal jménem ještě dříve, než jsme se ocitli v těle matky) tak jak se o tom hovořilo v Krkonoších.