![]() |
|
| |
Na změnu obsahu tohoto situ tě upozorní krátký mail. |
Na programu byla část druhé kapitoly z knihy Všechno má své místo (Mysl začátečníka a Transformativní obrazy). Martin přípravu pojal trochu netradičně. Usoudil, že nepotřebujeme dané téma podrobit hlubokomyslným rozborům, ale spíš je osobně přijmout, procítit a sdílet ve společenství. Jako pomůcku nám poskytl úryvky z knih A. de Mello. K Richardovým myšlenkám to ladilo dokonale.
Vzhledem k počtu účastníků byly skupinky dost početné a každý z nás dostal jen asi 4 minuty času. Je to málo, ale Bohu díky i za to. Myslím, že nová organizace průběhu večera se osvědčuje. Pokud ale bude zájem trvat, nebo dokonce narůstat, bude to chtít dělení do 3 skupin.
Ještě pár slov k modlitbě. Díky Robertovi za to, že pořád vyzývá k tomu, abychom předkládali své bolesti ke společné modlitbě v tomto společenství. Určitě to pomáhá ke vzájemnému sblížení. A já osobně jsem moc rád, když vím, že na mne kamarádi myslí, když mám problémy.
Přidávám pár momentek. Hned první dokumentuje příchod opozdilců. Čas na hodinách nad Jirkovou hlavou nekomentuji. Sami posuďte, zda pohledy těchto hříšníků jsou dostatečně provinilé.
Následující záběry ukazují, že účastníci pojali téma večera ve vší vážnosti. A to jak mladší generace, tak ti „dospělejší“.
A takto to vypadalo ve skupinkách – v kuchyni a v učebně.
Příště se sejdeme v pondělí 3.11.2003. Budeme probírat zbytek 2. kapitoly.
Zapsal Zdenek Michalec