kalendář akce texty zápisky audio setkani   U.S.   knihy odkazy
	Na změnu obsahu tohoto situ tě upozorní krátký mail.

SEŠLOST PROSTĚJOVSKÝCH CHLAPŮ
KLUB U KRBU

Datum a místo: 10.3.2003 - Klub U krbu
Počet přítomných: 9
Jsou ti tito chlapi:

Jsou ti tito chlapi: P.Vojtěch Sivek, Luboš Nágl, Pavel Neckař, Josef Záboj, Pavel Šmidra, Ján Tomčiak, Josef Kopečný, Luboš Havlíček, Jaroslav Lizner

Již jsme si zvykli, že od té doby, co pravidelně v krbu nezatápí Josef Záboj, ale ten, kdo má téma, zpočátku vždy mrzneme.To je dáno různými důvody.Buď má dotyčný dřevo, které ne a ne hořet anebo prostě jezdí tak akorát na čas, takže prostě místnost není při příchodu ostatních ještě dostatečně vytemperována.Tentokráte nás však vítal „Klub u krbu“ krásně vyhřátý a to zásluhou dnešního přednášejícího, kterým nebyl nikdo jiný než P.Vojta Sivek.Je to vskutku dobrý duchovní pastýř, jež nenechává své ovečky mrznout.

Po takovémto příjemném přivítání jsme se pak přesunuli do kaple místní fary, kam se většinou přesunujeme za účelem slavení mše sv. Dnes , vzhledem k začínající postní době, Vojta zvolil modlitbu křížové cesty a to na biblická témata.

Po této modlitbě jsme se přesunuli zpět ke krbu, kde večer pokračoval dle plánu a to na téma: Já a Otec jedno jsme…Při seznamování nás s obsahem tohoto tématu Vojta nastolil několik otázek, které pak byly vodítkem při naší společné diskusi. Otázky byly tyto:

1. Co jsem dostal od svého otce pozitivního a negativního?
2. Jaký vztah ode mne potřebují moje děti, co ode mne očekávají?
3. Co znamená být vzorem?
4. Po čem toužíte u svého otce?
5. Jaké mám zkušenosti s Božím otcovstvím?

Osobně oceňuji, že již po několik večerů se skutečně debatuje k tématu a každý se snaží přispět zkušeností ze svého života, neboť byly i takové večery, kdy po přednesení tématu se debata záhy stočila na obecnou rovinu o politice, sousedech apod. Možná je to též dáno tím, zda to které téma nás osloví a zda k němu máme co říci.

Tedy tento večer patřil k těm, kdy se skutečně probíraly osobní zkušenosti se svými otci a zkušenosti nás jako otců a tyto zkušenosti porovnávali s naším vztahem k Bohu jako k Otci a hodnotili jsme zda a do jaké míry je tento vztah ovlivněn naší zkušeností s pozemskými otci.

Padlo mnoho zajímavých názorů i osobních svědectví.

Za povšimnutí také stojí to, že dříve jsme obvykle končili nějakými vtipy a takovou volnější zábavou, což se teď neděje. Nemyslím si, že je to dobře nebo špatně, spíše to ukazuje na to, že ten večer jsme něco hlubšího prožili, něco co nás přinutilo k přemýšlení, a každý tak nějak cítí, že by se ten vnitřní zážitek následnou volnější zábavou postupně rozplynul. Což neznamená, že by každý večer musel být jenom vážný. Všeho moc škodí. Budoucnost nám postupně ukáže, jaká je rozumná míra.

Co dodat? Snad jen poděkování Vojtovi za dobře zpracované téma, Bohu za tento čas setkávání a všem zúčastněným chlapům za vytvoření příjemné atmosféry.

Zapsal: Pavel Šmidra