kalendář akce texty zápisky audio setkani   U.S.   knihy odkazy
	Na změnu obsahu tohoto situ tě upozorní krátký mail.

Zápis ze setkání chlapů v Brně

Datum a místo: 10.3.2003 u Mirka na Cejlu
Přítomni: Václav Bareš, Mirek Benešovský, Jiří Bůček, Jirka Brauner, Jarda Černý, Pavel Hranáč, Ivan Hudec, Luboš Imramovský, Petr Janda, Zdeněk Loučka (+ potomci Michael a Zdeněk jr.), Zdeněk Michalec, Ota Palát, Roberto Scavino, Petr Schnirch, Jaromír Ševela, Martin Šmídek, Karel Štěpánek, Jirka Zich a jako host bratr Benno

Ústřední téma večera - “mše s vysvětlivkami” - přilákalo rekordní návštěvu. Otázek byla spousta a Bennovy odpovědi provokovaly k přemýšlení a k dalším otázkám. Když jsme se po cca 2,5 hod. dostali k závěru bohoslužby slova, bylo zřejmé, že tímto tempem bychom sotva stihli přijít ráno do práce. Všichni jsme proto uvítali Bennovu nabídku dokončení mše bez dalších dotazů a pokračování příště (tj. za 4 týdny).

Musím se přiznat, že tato mše byla pro mne hlubokým zážitkem. Nejen pro spoustu nových informací a pohledů, ale především kvůli bezvadnému chlapskému společenství okolo stolu slova a oběti.

Opět se mezi námi objevily nové tváře.

Až následně jsem se dozvěděl, že šlo o zástupce nové generace chlapů. K identifikaci mi nezištně pomohl Jirka Z.: “Bráši na obrázku - pro případ, že by se k nim táta neznal, tak ti to nabonzuju: Jsou to Michael a Zdenek Loučkovi.”

Novinkou byl i tento krásný nástroj, kterému k dokonalosti chybí pouze klasický nápis “Nestřílejte na klavíristu, dělá co může”.

Po dlouhé a bohaté hostině duchovní se dočkala i naše těla. Jako obvykle to stálo za to.

Pak pokračovala diskuse. Připojené foto názorně dokumentuje míru demokracie v našem společenství. Asi nejvýstižnější název je “Když kuře poučuje slepici”.

Pozn.: K vyloučení příp. nedorozumění uvádím, že kuřetem míním bratra Martina, jinak též studenta prvního ročníku pražské teologické fakulty.

Příští setkání bude v pondělí 24.3.2003 na obvyklém místě. Na programu bude opět Cesta divokého muže (téma si připraví “bratr Martin”). A o dva týdny později se můžeme těšit na další “mši s vysvětlivkami”.

Zdenek Michalec

Pondělní večer byl tak dokonalý, že jsem měl pocit, že k němu už není co dodat. Nevěřil bych, jak hovory o mši mohou být zajímavé a co všechno jsme ještě společně objevili. Protože se s Bennem znám, přijížděl jsem na chlapy poněkud rozechvělý, jak vše dopadne, zdali se podaří vytvořit tu správnou atmosféru důvěry a otevřenosti, aby Benno neměl třeba pocit, že  jel do Brna zbytečně apod. Brzy se však ukázala moje malověrnost a když se první dvacetiminutová salva otázek spustila už po znamení kříže, rozplynuly se všechny obavy a já jsem si to naplno užíval. Ještě jednou díky a těším se na druhou půlku.

Petr Janda

Myslím, že na mě velice zapůsobil duch setkání. Benno byl zároveň jedním z nás a zároveň personifikací Ježíše. Dokázal jsem lépe přijmout úlohu syna Božího, kdy stojím před Otcem jako syn a s důvěrou mu hledím do očí. Úloha otroka, který se plazí po zemi a s hlavou sehnutou čeká na trest, mi neseděla.

Díky Benno, Václave, Petře, Josefe, .....Chlapi!

Pavel Hranáč

Nemohu než se připojit k zástupu spokojených. Mše s vysvětlivkami, to byl skutečně nevšední zážitek. Jen mne mrzí, že jsem nepřišel včas, nicméně jsem rád, že jsem vůbec přišel, stálo to za to.

Musím se přiznat, že bylo hodně věcí, na které jsem se chtěl již dávno poptat a upřesnit, ale nějak to nikde u nikoho nevyšlo a vždycky se to schovalo za něco momentálně "důležitějšího". A přitom, zpětně vzato, dozvěděl jsem se odpověď i na otázky, které mne doposud nenapadly....

Jirka Zich

Když se na setkání budoucích VPS (pro pražáky PPS) bratr Benno zmínil o tom, že občas slouží mši svatou přerušovanou dotazy na smysl liturgie, hned mě napadlo, že to bude něco pro nás. Když jsem vám pln nadšení (nic zlého netuše) navrhoval jako program "mši svatou s přerušením", tak mě váš smích zprvu trochu zmátl. Když mě kamarádi doplnili vzdělání v oblasti sexuální, zasmál jsem se pochopitelně po krátké úvaze také. (Když nad tím ovšem hlouběji uvažuji, tak si vzpomínám na nejméně dvě přednášky, které dávaly do souvislosti liturgii a manželský život).

Obrázek mé disputace, pohotově Zdenkem zachycený, se však netýkal teologických otázek. Tak vysoko Zdenku má drzost nesahá. Snažil jsem se pouze Bennovi ukázat, jak bych se asi nejraději zaškrtil, když jsem si uvědomil, že jsem mu neposlal včas potvrzení pozvání na naše dnešní setkání. Nějak jsem zapoměl, že v klášterech zvonky označují spíše začátky modliteb než příchozí maily a tak jsem mu informace, včetně mapek příjezdu a fotografie identifikující náš dům okolními obchody, poslal až dnes dopoledne.

Naštěstí Duch svatý průběžně napravuje naši blbost a tak Benno, který se setkáním už vůbec nepočítal, náhodou mluvil s některým z vás a dozvěděl se, ačkoliv se neptal, "však se přece večer uvidíme?". No, a z toho si logicky odvodil, že má večer přijít! A taky přišel.

To jsem cítil za povinnost zaznamenat, abyste viděli, že nás má Bůh rád. A jsem moc rád, že setkání s liturgií bylo, a hlavně za to jaké bylo. Dík.

Martin Šmídek