Vzhledem k rostoucímu počtu účastníků nebyla o uspořádání dalšího setkání příliš velká rvačka. Přesněji řečeno – bez boje vyhrála naše zahrada u Žebětína. Díky její rozloze 1200 m² máme ještě určité rezervy. Už se těším na to, jakou vymyslím po Martinově vzoru navigaci.

Zdenek Michalec

Můj šéf mě vybavil plnou mocí - tedy dokladem, kterým mě opravňuje jednat v jeho jménu. Pomocí této plné moci jednám s různými organizacemi, podepisuji svým jménem rozličné smlouvy, manipuluji našími konty v bance. Mohl bych tedy, technicky vzato, bez problémů převést proglasové peníze na Kajmanské ostrovy. Můj šéf by tomu nemohl zabránit - vybavil mě totiž plnou mocí. Ačkoliv se to v dnešní době zdá být normální, nedělám to.
Vím, že bych zradil nejen důvěru svého šéfa, ale především důvěru všech lidí v něj a ve věc, jíž slouží.

Také můj Šéf mě vybavil plnou mocí. Běžněji se tomu říká, že jsem od Boha dostal svobodnou vůli. Díky této svobodné vůli vlastně mohu být aktivní. Snažím se sice touto darovanou aktivitou působit dobro - ale nejsem stvořen tak, aby se mé tělo zastavilo, když začnu dělat něco špatného, něco co je proti záměru mého Tvůrce. Mohu, technicky vzato, bez problémů zneužít důvěru Boha.
A prakticky vzato se mi to často stává. Znáte to? Taky se nacházíte ve vyznání sv. Pavla ze 7. kapitoly listu Římanům?

Martin Šmídek

mirek_dvorak@volny.cz, 6.5 10:30

Navazuji na Petra Jandu. O odpustcích si myslím totéž, často o tom mluvím. Ale není to jen otázka nauky o odpustcích je to otázka velké části "naší teologie" už v tom je značný pokus s Bohem manipulovat. Teologie-nauka o Bohu. My víme, jak to Bůh dělá a bude dělat, jaký je, jak co cítí a hodnotí, jak to řeší, jak trestá, jak to my můžeme ovlivnit... všechno jsme to pečlivě popsali, aby bylo jasno a předpokládáme, že On si to přečte a bude nás respektovat. Jenže Bůh zůstává vpravdě svobodný a nenechá se svázat - ani naším katechismem. S tím je potřeba počítat. Bůh je svobodnější než my. a tak Ho musíme přijmout. Není možno ho svázat navěky věků našimi příručkami. On má svrchované právo nás kdykoli překvapit a přestoupit tak naše katechismy. Bůh respektuje nás v naší svobodě a my musíme respektovat jeho a počítat s ním jako s Osobou. Nedělat z něj předmět našich pouček.

Roberto,, 5.5 14:15

Zvezok rovná se svazek, jsem-li svázán s někým,jsem nucen konat v souladu s vědomím toho druhého, nebot jedině v souladu můžeme spět kamkoli právě skrze svázání. A proto svázání nemúžeme manipulovat jeden druhým. Miluji-li, nemám potřebu ani zneužívat, natož manipulovat. Jenom láska je schopna ... viz I.Kor.13... Znáš mě ? To se Bůh ptá každého z nás.

Martin smidek@proglas.cz, 3.5 15:1

Myslím, že k tomu zneužití dochází v okamžiku kdy před lidmi konám něco "v Jeho jménu" ale ve skutečnosti to je v můj prospěch. Protože mě Bůh vybavil svobodnou vůlí, která má analogický účinek jako plná moc, manipuji tím vlastně Bohem samým (to není proti Boží všemohoucnosti - to je ona "bezmocná moc" z minula). Bůh sice úskok vidí, ale řešit to bude až mu budu skládat účty ze svého zplnomocnění. Mimochodem, takto právě žil Jákob když manipuloval Božím zbožím (prvorozenectví, např.) Kdyby takto žil Jákob až do smrti, nikdy by se nezbavil svého starého jména Jákob-Úskočný. Tato kapitola ke mě tedy dost hovoří: Kde zneužívám Boží plnou moc? Poznal jsem už své zneužívající jméno a bojuji o nové, čistě využívající Boží síly?

Mirek Benešovský, mbenesovsky@berit.cz, 3.5 14:11

já tomu tématu rozumím tak, že nemohu Boha zneužívat k něčemu co bych nazval "důkaz autoritou", v situaci, když nedokáži argumentovat přesvědčivě. Jenom si kladu otázku jak rozumět souvětí téměř na konci: "Ludia, ktorí stoja v ozajstnom zväzku s Bohom ho už nemôžu zneužívať. Môžu sa zriecť manipulovania a manévrovania s Bohom". Jistě, člověk Boha zneužívá, zejména proti jinému člověku. Ale nerozumím tomu jak bych mohl s Bohem manipulovat, když zneužívám jeho jméno? Spíše si myslím, že Bůh jako absolutní autorita dokáže rozeznat i tento můj úskok.

michalecz@bystrcnet.cz, 3.5 11:38

Nechat Boha být silným. Vydržet Boží sílu, nemít z ní strach. Asi ne nadarmo řekl Hospodin Mojžíšovi, že kdyby na něho pohlédl, tak zemře. Jak navázet vztah s někým tak strašným? Abrahám i Mojžíš se s Bohem hádali, Jákob s ním zápasil. Všichni ale byli Božími přáteli. Je můj vztah takhle otevřený a živý?

Petr Janda@centrum.cz, 26.4 19:11

Mám toho Rohra čím dál raději. Nejvíc mu děkuji za otevřenou větu, kterou si tajně myslím už dávno. Že jestliže máme opravdový vztah s Bohem, nepotřebujeme takové směšné pojistky jako jsou odpustky. Vážně nechápu, jak mohl tento středověký možná až pohanský zvyk kupování si Boha přetrvat až dodnes. Také se mi moc líbí jak Richard vysvětluje druhé přikázání. Možná by to mohlo vést k zamyšlení objevit znovu i svá jména, se vším zaslíbením a Boží vznešeností (Bůh nás znal jménem ještě dříve, než jsme se ocitli v těle matky) tak jak se o tom hovořilo v Krkonoších.

3/5 11:41

Martine, jsi živej? Co takhle dát pondělní setkání do kalendáře? Zdenek

3/5 14:30 (můj příspěvek do kalendáře)

Pravidelné setkání brněnských chlapů - tentokrát u Martina v Kohoutovicích - plánek pošlu mailem.

6/5 9:15

Chlapi, dnešní setkání je u nás. Je to v Brně-Kohoutovicích - plánek přiložen. Po odbočení z kopce dolů je to první dům vlevo (půjdete-li zdola, pak poslední dům vpravo) Těším se na vás a díky za bohatou diskusi na internetu k dnešnímu tématu Martin

6/5 9:28

Martine, libi se mi, ze i do takove zalezitosti jako je nalezeni vaseho baraku dovedes vnest vzruseni a tajemno. Pri cteni popisu jak se k vam dostat (a pri stare informaci, kde to je) mne prisla na rozum 2 mozna vysvetleni: vzhledem k lepsicimu se pocasi zavadis do hledani mista setkani prvky bojove hry nebo jsi pri sve zname pracovitosti vas barak prestehoval - sice jenom pres ulici, ale i to je pri rozloze vaseho domu dost prace.
S pozdravem Mirek
P.S. Mimo jine ten planek neni prilozen.

6/5 11:52

Martine, pozval jsem na dnešek kamaráda ze společenství, který už delší dobu projevoval zájem. Samozřejmě ve mně opět hlodal strach, jestli právě tentokrát nepřijdou všichni a nepřekročíme únosnost podlahy vašeho obýváku. Tys to však vyřešil geniálním způsobem. Pokud méně znalí najdou Talichovu i bez plánku, který jsi rafinovaně nepřipojil, vyčerpají se marným prohledáváním křoví na opačné straně silnice než je váš dům (pokud tedy pochopí popis cesty jako já, který po odbočení z Libušiny třídy obvykle jedu po Talichové dolů) a odtáhnou s nepořízenou. Správní chlapi se totiž neradi ptají na cestu. Prostě jsi bourák. Ahoj Zdenek

6/5 12:03 - 13:27

... několik rozverných telefonátů na toto dynamicky se rozvíjející téma ...

6/5 13:39

Přátelé - skleróza útočí. Jak mě Karel upozornil už si zase pletu levou a pravou ruku. Takže pokud půjdete shora dolů, tak ta pravá ruka je pravá a taky náš dům je vpravo. Naopak zdola nahoru je ta pravá ruka levá a náš dům je poslední vlevo. Z toho plyne doporučení, běžte shora - budete to mít jednodušší.
Dík za pochopení, Martin

6/5 13:56 / s přílohou

... A jak mě upozornil jiný můj kamarád - ten plánek jsem taky neposlal ...
Přátelé, skleróza má jedinou výhodu: svět vám připadá stále nový. A to v i průběhu každého všedního dne - nejen ve vytržení [cf. Zj 21:1-5] Martin

6/5 14:17

Ahoj Martine,
ani nevíš, jak mě Tvůj mail potěšil. Už jsem u Tebe jednou byl a pamatuji si dobře cestu z kopce a dům po pravé ruce. Hodně jsem se natrápil přemýšlením, co se pokazilo - jestli jsem jel posledně špatnou ulicí a neměl jsem jet ještě o jednu dál, nebo bylo-li v Kohoutovicích zemětřesení, které naklonilo svahy trochu jinak než předtím, nebo jestli mi už paměť neslouží (v poslední době si stále více připouštím i tuto variantu - i když ze všech uvedených jako tu nejméně pravděpodobnou). O Tvých slovech mě vůbec nenapadlo pochybovat.
Jsem moc rád, že se sklonem vašeho kopce i s mojí pamětí je všechno v pořádku. Co se týče Tebe: nevadí, že si pleteš ruce, jen doufám, že pokud řídíš auto, jezdíš vpravo.
Měj se krásně, Luboš

7/5 12:17

Ahoj Martine, ještě že jsem byl na chlapech v Praze, protože bych k vám asi netrefil. Nebo jste se přestěhovali? zdraví Petr.

7/5 14:31

Člověk se musí stále učit. Kolik úsilí jsem už vyplýtval na to, abych nalákal lidi na akce, které jsem považoval za důležité, a s jak chabými výsledky. Martin za pomoci jednoduchého marketingového triku dosáhl rekordní účasti. K pozvánce „zapomněl“ připojit avizovaný plánek a popis trasy lehce zamlžil tím, že prohodil levou a pravou stranu. Reakce byla pozoruhodná. Dokonce i chlapi, které jsme už nějaký ten pondělek neviděli, si řekli „tady něco nehraje“ a přišli se podívat. Naskýtá se pouze otázka, zda si to nevykládám špatně a úmysl hostitele nebyl přece jen opačný.
...
Už se těším na to, jakou vymyslím po Martinově vzoru navigaci. Zdenek Michalec
začátek a konec tohoto zápisu

7/5 14:48

Chlapi, zase nás přibylo. Možná, že časem by mohl adresář spravovat Mediatel, který má zkušenost s vydáváním Zlatých stránek. Díky za včerejší večer. Už se těším na příště. Zdenek

7/5 14:51

A tady je ten adresář. Poprvé jsem ho nepřipojil, abych udělal Martinovi radost. Z.