|
|
|
|
| |
| Na změnu obsahu tohoto situ tě upozorní krátký mail. |
Datum a místo: 22.-23.02.2002 na půdě fary v Brně - Bystrci
Přítomni: Antonín König, Zdeněk Michalec, Jarda Peška, Roberto
Scavino, Martin Šmídek, Karel Štěpánek
První nesmělé setkání s Bohem (a taky sám se sebou) v tichu „na poušti“ jsme s Robertem zakusili v lednu. Bylo to jiné než jsme možná čekali, ale natolik silné, že jakékoliv pochybnosti o tom, zda tuto zkušenost prožít znovu, úplně pominuly. Moc nás potěšilo, že se k nám tentokrát přidali další čtyři kamarádi.
Těch 24 hodin mlčení prožil každý z nás trochu jinak. Přesto se v našich svědectvích některé dojmy pozoruhodně opakovaly. Střídání spánku, modlitby, četby Písma, adorace před svatostánkem, přebývání „jen tak v tichu“, a to všechno spontánně, beze spěchu a nutnosti splnit nějaký plán, to má pozoruhodně léčivé účinky. Výsledkem je pokoj v srdci. A taky teď daleko víc začínám rozumět Richardovu povídání o nutnosti přejít od kalkulativního ke kontemplativnímu myšlení.
Zase jednou jsem na vlastní kůži zažil účinnost Boží pedagogiky. Při listování Biblí mi z ní vypadl dávno zapomenutý překlad dopisu jednoho filipínského kněze jeho spolubratru. Psal tam o eucharistii a zmínil se o tom, že svatý Jan Maria Vianney, farář z Arsu, kázal každou neděli stále totéž: „Kdybyste jen věděli, jak moc vás Pán Ježíš miluje v Nejsvětější Svátosti, zemřeli byste štěstím.“ A se slovy „Pán Ježíš je skutečně tam“ ukázal na svatostánek. Když jsem pak šel do kaple, měl jsem o čem přemýšlet.
Díky Bohu za to, že ten čas, co jsme mu dali, tak naplnil. Teď už se nebojím tohle setkání nabídnout i dalším chlapům. Plánujeme opakování, zatím s měsíční periodou. A mimochodem – některé ženy v Bystrci to zaujalo natolik, že uvažují o něčem podobném.
Zdenek Michalec
Nejprve bych rád poděkoval těm, kdo nám "poušť" umožnili: bystrckým farníkům
za úpravu obyčejné farní půdy v útulné duchovní místo,
Zdenkovi za báječný nápad, pěti pouštním spolubratrům,
našim trpělivým manželkám
a (last but not least) našemu Pánu za to, že byl s námi.
Byl bych rád pořídil nějaké aktuálnější záběry, bohužel však vyhlášená řehole byla přísná a digitálním foťákům byl vstup zakázán. Ostatně, přečtěte si Zdenkovu pozvánku:
Chlapi,
začínáme v pátek v 18:00 hod. mší v bystrckém kostele. Pak (okolo 18:45) se přesuneme na faru. Na půdě je teplo, vyjma kaple pod střechou. Vezměte si spacáky, Bibli, chleba a pokud nemáte rádi vodovodní vodu, tak nějakou balenou. Štangle uheráku, čokoláda, slivovice, zábavná literatura, notebooky, mobilní telefony apod. nejsou vítány. Končíme v sobotu do 18:00 hod. Pro zhýčkané turisty nachystám nějakou okružní cestu pouští (zastávky=úryvky z Písma), můžeme se ale domluvit jinak, příp. každý může jít po vlastní trase.
Přeji vám úspěšné zdolání překážek před odchodem na poušť. Zatím je nás 6 (plná kapacita) a doufám, že to tak zůstane.
Druhá fotografie, vybraná z archívu budování bystrcké Půdy,
vám možná připadne jako srandička nedůstojná
popisu Boží pedagogiky. Ztište se ale na 24 hodin o chlebu, vodě a Písmu
a uvidíte stejně jako já i prosté věci jinak:
"Možná", meditoval jsem večer v hlubokém záklonu a s nosem na sádrokartonu,
"ode mě Pán čeká abych život prožíval spíše ženským způsobem?" --
Ráno pak, veden stejnou pohnutkou,
jsem zamířil do pravého záchodku (na fotografii mimo záběr).
V něm, jak vědí zasvěcení, je přímo nad zdrojem úlevy pohodlné okno.
A já si v krátké meditaci s díky uvědomil, že jsem muž a
že mě za každé nalezení správné cesty Pán něčím odmění
a že mě na každé špatné cestě něco naučí.
Ráno ovšem přineslo i jiné zážitky. Čas, který mi večer chvatně ubýval,
se postupně zastavoval až do takřka úplného ztišení.
Propašoval jsem ve spacáku knížku o tom, jak židé slavili velikonoce.
-- Robertova modlitba
-- opravdu -- ... pro ten pohár už si Eliáš nepřišel, v tém době
už byl podle vlastních slov umenšen. .. ten pohár určený největšímu z proroků
podal Ježíš mě -- s podstarně vzácnějším obsahem -- díky tomu
tu také můžeme klečet před ním, Přítomným, -- nechat
v sobě proměňovat zapšklou vodu v jiskrné a radostné víno ...