|
|
|
|
| |
| Na změnu obsahu tohoto situ tě upozorní krátký mail. |
Pokračujeme v četbě Gen 27,1-46
Izák zestárl a ucítil, že je třeba doma udělat pořádek, zajistit požehnání staršímu synovi. Tajně si ho zavolal, tak aby o tom Rebeka nevěděla. Ale zmýlil se. Ona zase bere iniciativu do svých rukou, chce aby Jákob její miláček získal požehnání. Nedůvěra která mezi nimi byla dorostla vrcholu. To co Izák zaséval to také sklízí. Sel nedůvěru do manželství a rodinných vztahů a sklidil podvod a klam. Narušili tak řád v rodině, který tam měl být. Izák na prvním místě nemiloval Rebeku a Rebeka na prvním místě nemilovala Izáka, ale každý si zvolil jednoho ze svých synů jako modlu. Oba tak sešli z Boží cesty.
Text plný úskoků, lásky a nenávisti. Izák chce úlovek a dostává kůzle. Volá Ezaua a přichází Jákob. V hrůze poznává strašlivý omyl. Místo toužebného klidu se dostavuje úzkost. Oklamaný otec, podvedený lovec, úskočný pastýř … A Bůh mlčí. Nezasáhne ve prospěch podvedených. Neschvaluje, ale připouští, aby tak na “živých” lidech byla patrná Jeho svobodná milost. Nositelem požehnání se stává člověk z masa a kostí, od počátku poznamenaný hříchem a až do konce závislý na Boží shovívavosti a lásce A tak Boží vyvolení jde napříč celými dějinami i ve chvíli, kdy si člověk zvolí cestu vypočítavosti a vlastní chytrosti.
(Bylo by zajímavé nalézt další postavy v Písmu včetně Nového Zákona byly by jich celá řada zkuste to !!)
Jákoba čekají zkoušky a zápas, kdežto Ezau lehce uzavírá sňatek po třetí. Je lépe klopýtat na cestě než si pyšně vykračovat mimo cestu. Ezau zvolil jednodušší a sešel z ní, Jákob musel o Boží požehnání tvrdě zápasit...
P. Petr Glogar
Promyslel jsem si (take ve svetle pribehu Izaka a Jakoba) jake ze to lidi Buh zahrnuje svou prizni - vyvolene, "hodne", bojovne nebo zbozne? A co vsechno z toho je ta nutna podminka? Vsechno krome vyvoleni jsem nejak pripraven a naucen jako (ne nutnou, ale jiste vhodnou) podminku prijmout. Naopak jsem naucen chapat rovnost vsech lidi pred Bohem jako neco Bohem prislibeneho. Ale ted mi pripada, ze neco jako: "Skrze Krista jsou vyvoleni vsichni lide", je v tomhle smyslu jen sofistickym vyskrtnutim neprijemne polozky v seznamu.
Zatim mi z toho vychazi jen to, ze se o tom se mnou Hospodin odmita vic bavit, protoze bych to vlastne stejne nepochopil. Asi jako opravdu male dite nepochopi sexualni vztah.
Mila Musil
Moc se mi libila diskuze na tema Bojacny muz z knihy Waltera Trobische "Jaky je muz..". Zda se mi, ze autorovo chapani muzstvi i se svymi slabostmi, mi jde hluboko pod kuzi. Casto se instiktivne branim nekterym jeho tvrzenim, jako by me ohrozovaly, ale tusim, ze je blizko pravdy. Jiste toho hodne ve svem manzelstvi se svoji zenou prozil, a pritom nezatprkl, jak o tom svedci cela jeho kniha. Diky vam vsem za otevrenou diskuzi a vase zkusenosti. Jinak vecer nemel chybu - prostredi, modlitba, katecheze, sdileni, bubny a take bohata tabule na stole. No, jednu chybicku mel, a to ze jsem s Jindrou prohral partii sachu. Jen pockej!!
Luděk Pešek
Staré "mužské" pořekadlo o jídle praví, že co je chutné, není
zdravé a naopak. Pondělní večer ve Slaném byl (v přeneseném smyslu) popřením
tohoto pořekadla: byl příjemný a k tomu ještě "duchovně výživný a
zdravý". V příběhu o Ezauovi a Jákobovi, Izákovi a Rebece je tolikodstínů
lásky, vychytralosti, poslušnosti, sobectví, nedomluvy, lží i dobrých úmyslů, že
přemýšlení o tom i paralely, které se nám ihned vybavují, člověka nutí k
neustálému vyhodnocování situace, aby neselhal i současně k větší důvěře v
Pána, protože jediný ten tomu
všemu rozumí. Při Evangeliu, které jsme četli předtím, mě (pozdě, ale přece)
napadla jedna souvislost: Tomu pokušení o skoku z věže chrámu a o klanění se
ďáblovi jsem už předtím jakž takž rozuměl a (doufám) jsem schopen rozpoznat
situace v životě, na které se toto vztahuje. To pokušení proměnit kameny v chleby mi
dříve nepřišlo tak jasné a nechápal jsem, jak se může projevit v životě. Ve
chvíli společného ticha jsem si uvědomil, jak velké má člověk pokušení
všechno kolem sebe přeměňovat na chléb, tedy na fyzický pokrm (přeneseně všechno
zhodnotit vyčíslitelným způsobem - třeba na peníze). Jak je důležité si
uvědomit cenu nezaplatitelného a nevyčíslitelného - třeba v rodině, v čase na
manželku, na děti, na staré rodiče, ... a jak k životu skutečně potřebujeme nejen
ten chléb fyzický, ale i ten pokrm nemateriální. Samozřejmě, každého hned napadne
modlitba, eucharistie, ... - to jistě ano. Ale uvědomil jsem si také, jak nás sytí
dobré slovo, pohled, pohlazení - nejen přijaté, tedy vůči nám, ale (možná
hlavně) vydané, tedy pro někoho jiného. Pane, díky za tento večer.
Jirka Nelahozeves
Setkání v klášteře se mi velice líbilo.Obě rozpravy po přednášce a četbě byly zajímavé. Program: modlitba, přednáška (četba), společná diskuse, volná komunikace, by mohl být zachován i na příštích setkáních.
Všem za krásný večer i ráno děkuje Vašek Chalupecký
Tentokrát bylo setkání trochu jiné v tom, že bylo spojeno s nabídkou přenocování v klášteře ve Slaném. Nabídka se těšila zájmu, jelikož z celkového počtu asi 18 zúčastněných chlapů asi 11 přenocovalo. Při praskání krbu po společném opět neošizeném bubnování Petr Glogar pokračoval v příběhu Izáka, Rebeky, Jákoba a Ezaua. Myslím si, že ve slovech Petra Glogara dostává pro mnohé z nás životní příběh rodiny Izáka nový komplexnější a hmatatelnější rozměr. Jakoby se z biblických, dříve víceméně pouze literárně ztvárněných, postav najednou stali lidé z masa a kostí, lidé podobní lidem naší doby – mající své nedostatky, lidé hledající či odtržení od Boha, lidé klopýtající či pomýlení, přesto lidé na cestě, jedni z těch z kterých se zrodilo křesťanství, jedni z těch, kteří nás muže přivedli do Slaného. Těším se na pokračování jejich životního příběhu.
Příjemnou součástí večera byla i diskuse nad “Trobishovým bázlivým mužem” a noční doutníkové posezení u krbu s vtipy a sklenkou vinného moku. Ranní vstávaní bylo trochu krušné, nicméně vynikající voňavá vajíčka s anglickou slaninou v podání Petra Glogara nás postavila na nohy a vyrazili jsme do světa.
Ivoš Salcman
Pěkné další setkání 4.3.2002 u Bohmů přeje Ludva Orlík
PS: Díky Arnoštovi Tomsovi a jeho ženě Martě budeme mít z této přednášky Petra Glogara písemný přepis. Sržte jim palce ať je to nerozhodí ale spojí a pošle to někdo, neb v sobotu ráno jedu na 14 dnů na hory – ovšem zřejmě sbírat fialky.